Paleo, Lowcarb & hype okolo

Poslední dobou si získává Paleo (nebo Paleo dieta) hodně v mém okolí na oblibě a objevuje se řada reakcí. A vzhledem k tomu, že z mého pohledu pomalu dochází k tomu, že se z výše uvedeného termínu stává tak trochu hype a možná i módní záležitost, rád bych zde uvedl pár bodů, proč Paleo dává smysl, proč věřím, že je zdravé a jaké jsou v něm různé směry. Pokusím se být co nejstručnější :-).
Fakta na úvod
  • Z hlediska genetiky jsme ve své podstatě stále lovci / sběrači a naše tělo je na tuto stravu primárně designováno (tzn. pokud bychom jedli a fungovali tak, jako náš předchůdce posledních 2,5 milionu let, měli bychom z hlediska zdraví minimálně zatěžovat naše tělo). Otázkou je adaptace každého z nás na potraviny, které se začaly objevovat před 10 000 lety.
  • Odhadem před 10.000 lety se naše strava s příchodem zemědělství mění a novým prvkem je obilí (pšenice, ječmen)
  • Před 9000 lety se objevují první známky využití mléka v potravě
  • Před 7000 lety jsme objevili pivo a víno
  • Sůl se stává součástí našeho jídelníčku před 6000 lety
  • Cukr (stolní cukr) byl objeven teprve před 2500 lety
  • Posledních několik desetiletí - nárůst průmyslově vyráběných jídel (většina toho, co najdete v supermarketu)
  • Před více než 10.000 lety jsme se primárně stravovali masem, rybami, zeleninou, ovocem, ořechy v přírodní kvalitě bez zásahu člověka do výroby jídla. Vše bylo de facto v "bio kvalitě". Zde je důležité zmínit, že nejde primárně o poměr bílkovin / tuků / sacharidů, který se mohl geograficky lišit. 
Při studování domorodých kmenů, které žili tradičním způsobem (lovci / sběrači) do dnešní doby a byly zkoumány se lišilo procento potravy živočišného původu (maso a tuky) a to tak, že z 229 kmenů 
  • u 45 kmenů činila živočišná složka 76 - 100 procent  (např. eskimáci)
  • u 87 kmenů  činila živočišná složka 56 - 75 procent  
  • u 88 kmenů činila živočišná složka 26 - 55 procent  
  • u 8 kmenů činila živočišná složka 6 - 25 procent
  • žádný ze zkoumaných kmenů nebyl vegetariánský
Zkoumané domorodé kmeny (stejně jako náš pračlověk) neznaly naše civilizační choroby (autoimunitní, cukrovka, celiakie, rakovina, srdeční problémy atd.) a obezitu. A i přes primitivní způsob života a nulovou znalost mediciny se někteří dožívali věku 90+.
UPDATE: Zde doplňující komentář - lidé často argumentují tím, že průměrná doba života byla v paleolitu, nebo u zmiňovaných domorodých kmenů nižší, než je dnešní, což je samozřejmě pravda - viz wikipedia, co je ale potřeba si uvědomit, že člověk v dnešní době má mnohem méně možností, jak o život přijít a tím pádem se dožíváme vyššího věku. Otázka by možná měla znít, kolika let by se člověk dožil dnes v případě, že by neměl technologie a medicínu? Chci tím říct, že dlouhověkost je nám dána (viz. Older age becomes common late in human evolution, A Theory of Human Life History Evolution: Diet, Intelligence, and Longevity), ale náš předchůdce měl mnohem náročnější cestu, se stáří dožít, ale nikoliv kvůli stravě, ale kvůli prostředí, ve kterém se pohyboval.
Když si přečtete výše uvedené a zamyslíte se nad tím, co ta čísla říkají, něco je v tom, jak žijeme, špatně. Umíráme na nemoci, které jsme neznali, a většinu našeho jídla tvoří prvky, které náš gen zná pouze několik stovek generací. A buďto věříte, že jsme schopni jako člověk (druh) se v tak krátké době adaptovat na výše uvedené změny (a pak můžeme jíst cokoliv a naše zdraví to neovlivní), nebo to bude ještě pár tisíc (desítek tisíc, stovek tisíc) let trvat a my jsme ta skupina našeho druhu, která náš gen a adaptaci mění, stejně jako se před miliony let měnil náš předchůdce, když začal lovit zvěř. A tato změna sebou nese i následky z hlediska zdraví.
Nechci se tady pouštět do hlubších úvah :) ale tohle jsou informace, které mě zaujaly a pomohli mi změnit přístup k tomu, co jím a zdravotně mi pomohly (více o tom za cca měsíc, držte mi palce :)). 
Proto pro mě Paleo není dieta ani dočasný hype, ale prostě a jednoduše styl, který sedí mému tělu a z mého pohledu respektuje to, co moje tělo vyžaduje.
Lowcarb a další směry
Rozložení příjmu živočišné složky u domorodých kmenů jsem výše uvedl záměrně. Chci tím naznačit, že maso bylo součástí naší stravy a stejně tak se celkem zásadně liší i to, kolik procent maso v našem jídelníčku zabíralo. A to je také důvod, proč Paleo má více směrů, které se liší především v tom, kolik sacharidů je ideálních pro naše zdraví a zda naše zdraví je závislé spíše na kvalitě potravin, nebo na poměru sacharidy / bílkoviny / tuky. 
Já jsem se vydal cestou Lowcarb, čili minimálním příjmem sacharidů a přepnutí těla do tzv. ketózy, kdy tělo bere energii primárně z tuků a nikoliv sacharidů. Tento stav má za následek i váhový úbytek a to je také důvod, proč je tento směr hodně populární také pro hubnutí (a vychází z něj i Atkinsonova dieta). Kombinace nízkosacharidového palea je to, co mi zdravotně pomáhá a v ketóze jsem 24/7 více než 18 měsíců. Rovnou uvedu, že z pohledu medicíny je ketóza spíše brána jako stav nebezpečný a asi nenajdete velkou podporu v tomto "alternativním" stravování. Když se ovšem podíváte výše, tak cca 20% domorodců z výše zkoumaných kmenů byla v ketóze neustále, protože nemělo ve své jídelníčku dostatek sacharidů.
Problém Lowcarb je z mého pohledu především v tom, že je velice obtížné nabrat. Není problém se dostat bez hladovění na 9 - 11 procent podkožního tuku, problém je váhu zvýšit a zde cítím, že potřebujete jednak dát tělu impuls k růstu (fyzická zátěž) a sacharidy (v kombinaci s inzulínem jako růstovým/anabolickým hormonem). A právě zvýšení sacharidů je věc, kterou chci v následujících měsících testovat a zároveň se tak pokus zjistit, zda za mým zdravotním zlepšením stojí ketóza a málo sacharidů, nebo primárně odklonění od pečiva, mléčných produktů a cukru jako takového.
Co je důležité zmínit, Lowcarb není jediná cesta. Je hodně populární mezi těmi, kdo mají zdravotní problémy a těmi, co chtějí zhubnout. Ale Paleo nerovná se Lowcarb. Denní příjem masa se nemusí zvýšit u člověka, který jí Paleo, ale spíše může dojít jen k nahrazení příloh (pečivo, brambory, rýže atd.), sladkostí, dezertů apod. zeleninou a ovocem. 
A pokud zareaguji na Cuketkův příspěvek, který je zcela relevantní a zamýšlí se nad kvalitou surovin, tak Paleo je o kvalitě primárních surovin a člověk zpravidla začne řešit, odkud je maso / zelenina, kterou si koupil a jak získat potraviny, které mají co nejvyšší možnou kvalitu. 
Ale pokud jsem v situaci, kdy bych měl zvolit maso obyčejného původu versus bio kvalitní chléb se sýrem, tak volím první variantu. Na prvním místě je pro mě jíst to, co se nejvíce blíží ideálu než kvalita něčeho, na co nejsem adaptován.
Co říci závěrem? 

Snad jen zopakovat, že Paleo pro mě není dieta, už jen z toho důvodu, že dietu si většinou spojujeme s hubnutím, hladověním, něčím nedobrým a především dočasným. Paleo je pro mě osobně o respektování toho, co jsem. A o zdraví. A to není dočasná záležitost.

Snídaně s Tomášem Hajzlerem nyní jako podcast

Pokud alespoň občas čtete mé nepravidelné výkřiky na Twitteru, určitě víte, že společně s Tomášem Hajzlerem již pár měsíců točíme videa na témata, která nám jsou blízká. A ačkoliv jsme každý jiný, máme občas odlišné pohledy na stejnou věc, pro mě osobně jsou tato setkání velkým přínosem, neboť mám možnost se na dané téma podívat pohledem někoho jiného, což je vždy obohacující. 

Pokud to i vy vnímáte stejně, ode dneška můžete stahovat všechny epizody přímo jako podcast (RSS), nebo přes iTunes (pátá epizoda snad bude přihlášena co nejdříve), nebo na mém kanálu na Vimeo a nebo u Tomáše na blogu.

Komentáře k obsahu nebo technickému zpracování, podcastu atd. hrňte přímo na mě.

A abych nezapomněl, Tomáše i mě budete moci vidět na dvou chystaných konferencích. Managerexpo.sk a SvobodaNaŽivo.cz.

Paleo dieta

Díky všem za vaše reakce a podporu u předchozího článku - dostal jsem od vás řadu otázek k paleo dietě a ideálnější, než odpovídat na každý email je určitě připravit samostatný článek. Obávám se, až ani ten nebude úplně krátký, ale mohl by vám osvětlit, proč Paleo (alespoň mě), dává smysl.

Než se pustím do detailů, mám připraveno pár bodů, které nemusí být všem zřejmé

Naše strava se skládá ze tří hlavních složek:
  • tuky (lipidy) - oleje, máslo, tuky obsažené v mase, vejce, mléčné produkty
  • bílkoviny (proteiny) - především maso, vejce, mléčné produkty
  • sacharidy (cukry, uhlovodany, karbohydráty) - cukr, med, chleba, pečivo, mouka, dezerty, ovoce, těstoviny, zelenina, rýže, brambory, ale třeba i alkohol

Tuky i sacharidy se dále dělí na skupiny, ale řekněme, že to v tuto chvíli není podstatné. Tuky a bílkoviny jsou esenciální - tělo bez nich nedokáže fungovat, potřebuje je k přežití. Sacharidy jsou při trávení rozloženy na glukózu, kterou tělo používá jako palivo. Tělo potřebuje cca 70 gramů denně glukózy, pokud ji nedostane, je schopen si ji procesem jménem glukogeneze získat z tuků a bílkovin. Žádná skupina cukrů není považována za esenciální. Tzn. můžete bez nich žít (nechci tvrdit, že to je zdravé). Pokud budete držet dlouhodobou hladovku, tělo si bude brát tuky a proteiny z vašeho těla (protein ze svalů a tuk z tuků), glukózu procesem glukogeneze opět z tuků a proteinů. Samozřejmě hladovění nedává smysl, tělo de facto pojídá samo sebe a především ztráta svalové hmoty je pro tělo stresová. 

Tuky jsou nejvíce kalorické  - tzn. z jednoho gramu tuku tělo získá 9 kalorií, zatímco ze sacharidů a proteinů pouze 4 kalorie. Pokud odmyslíte spojení kalorie = tloustnutí (což je samozřejmě hloupost, jak následně můžete vidět), tak tuky jsou tím nejlepším palivem, které tělo může získat.

Pohled evoluce

Paleo dieta je samozřejmě spojována s paleolitem, čili vývojem člověka cca 2 miliony let zpět až po příchod zemědělství. Samozřejmě tato teorie předpokládá vaší víru v evoluci. Z hlediska toho, co člověk jedl, tak 50 - 80% stravy bylo získáváno lovem (živočišný původ, primárně tuky a proteiny) a zbytek rostlinného původu (zelenina, ovoce). Nutno podotknout, že tehdejší ovoce a zelenina byly spíše menších rozměrů a nebyly vyšlechtěny tak, aby chutnali tak dobře, jako ty dnešní. Zásadní zlom přichází se zemědělstvím (cca 15 000 - 10 000 let zpátky), kdy jsme se naučili zpracovávat oblií a začala se měnit skladba naší stravy až do dnešní situace, kdy primární energii získáváme ze sacharidů a tuky a bílkoviny jsou spíše potlačeny. Navíc už se nejedná o "skutečné" jídlo, ale spíše o průmyslově upravené potraviny (např. různá Éčka apod.). Když se podíváte na dnešní běžnou skladbu jídla, sacharidy tvoří primární část - džusy, slazené nápoje, musli k snídani, sladká káva, "jogurt", veškeré přílohy u oběda či večeře, dezerty, ovoce, Coca-cola, pečivo.

Naše strava se tak odklonila od toho, jak jsme byli geneticky vybaveni a jak jsme se dva miliony let utvářeli. Cca 400 - 500 generací od příchodu zemědělství pravděpodobně nestačilo, abychom se všichni adaptovali na obilí (viz celiakie) a s tím související látky v obilí obsaženými (lepek). Přestože nemám prokázanou alergii na lepek, vyřazení pečiva mi pomohlo. Myšlenka Paleo diety je tedy postavena na přiblížení se k původnímu stravování.

Druhý důležitý pohled z hlediska evoluce souvisí právě se změnou potravy. Předpokládá se, že jsme se vyvinuli z opů a v určitém bodě došlo k tomu, že náš mozek začal růst a přitom došlo ke zmenšení žaludku. Jinak řečeno člověk začal jíst stravu, která byla dostatečně energeticky výživná, že přestal potřebovat ohromný žaludek na trávení potravy rostlinného původu. Tím by měl být právě tuk (živočišného původu, čili maso), který dodá tělu mnohem více energie. Jinak řečeno, tím, že se s člověka stal lovec, došlo k jeho vývoji do dnešního stavu. Pokud bychom nezačali lovit, nestali bychom se člověkem.

Inzulín

Neměli bychom zde zapomenout ani na hormon inzulín, který má v dnešní době hodně práce. Inzulín v těle zajišťuje transport glukózy k buňkám. Jinak řečeno, čím více sníte sacharidů, tím více tělo vyloučí inzulínu a snaží se glukózu získanou ze sacharidů dodat orgánům ke zpracování (využití). Zatímco reakce inzulínu na tuk a protein je minimální (ovšem nikoliv nulová), sacharidy naopak sekreci inzulín maximalizují. Proto se u sacharidů uvádí glykemický index - čím vyšší, tím silnější reakce inzulínu. Narušením tohoto systému vede k diabetu - cukrovce. Myslíte si, že celosvětově cukrovkářů přibývá nebo je jich méně a méně? 

A teď se zamyslete nad tím, jak inzulín funguje u člověka, který jí neolitickou stravu (čili naší západní stravu) vs. člověk před 50 000 lety. Jednou z  teorií je, že inzulín je sice schopen nával cukrů zvládat, ale jeho neustálá funkce může vést k disbalanci hormonů a tím pádem i k řadě západních nemocí.

Mimochodem inzulín je ten hormon, který může za to, že lidé tloustnou. Pokud sníte jídlo, které obsahuje sacharidy a tuky (a málo proteinu - klasický oběd), tak tělo nejdříve zpracovává cukr a začne jej nabízet orgánům jako glukózu. Tím pádem dojde k nakopnutí, získání rychlé energie, ale pokud zrovna nesportujete, tak tělo začne ukládat cukr jako tuk a už se nedostane k využití přijatého tuku z jídla na energii (a také jej uloží). Pokud si dáte jen jídlo obsahující tuk a protein, nedojde k inzulínové reakci a tělo využije přijatý tuk na energii. Z tohoto hlediska nejhorší, co můžete jíst, je nízko-tučné produkty, protože tuk je tam nahrazen cukry, které vyvolají reakci inzulínu, pravděpodobně je nestihnete zpracovat a místo, abyste tělu dodali látku, které potřebuje pro své fungování (tuk), tak akorát vyvoláváte reakci inzulínu. 

Tělo také reaguje na pokles inzulínu = dostanete hlad, takže neustále jedete na takových vlnách a jakmile nápor inzulínu odezní, máte hlad.. proto potřebujete jíst každé tři hodiny, nebo se dostáváte do situací, kdy cítíte nepřekonatelný hlad.

O čem tedy Paleo je?
Hlavní myšlenkou je vrátit se k tomu, jak jsme jako lidé geneticky vybaveni:
  • jíst skutečné potraviny, nikoliv průmyslově zpracované
  • zvýšit příjem tuků a bílkovin
  • snížit příjem sacharidů

Z hlediska zdravotních účinků je zajímavá vyloženě nízko-sacharidová dieta (low-carb), která může vést ke stavu jménem ketóza
 - pokud sníte méně než 70 gramů sacharidů denně, vaše tělo se přepne do režimu jménem ketóza, kdy energii bere primárně z tuku. 

Z výše uvedeného by mělo být patrné, že ketóza byla běžnou součástí života a člověk podle situace (a sezóny), přecházel mezi získáváním energie z tuků a nebo cukrů. V dnešní době se ovšem nic podobného již neděje, jedeme kompletně na cukry. Dnešní medicína používá ketózu např. na léčbu, nebo spíše potlačení epileptických záchvatů. Ve větší míře se staví ke ketóze jako ke stavu nestandardnímu (a také z pohledu posledních tisíců let nestandardní je, otázkou je, zda je to tak správně). 

Jaká jsou doporučení z hlediska Paleo?

1/ nejezte jednoduchý cukr - slazené nápoje, cukrovinky, musli, čokoládu
2/ vyřaďte produkty z obilí (lepek)
3/ tuto energii nahraďte kvalitním olejem/tukem - olivový olej, živočišný tuk
4/ vyřaďte rostlinné oleje, soju, slunečnicový olej atd. zkuste kokosový olej, máslo (ghee), živočišné tuky
5/ jezte maso, ryby, mořské plody, vejce. Preferujte bio maso, které je krmené trávou, nikoliv obilím či kukuřicí
6/ zvažte vyřazení mléčných produktů (třeba jen dočasné pro zjištění, zda máte alergii)
7/ nejezte luštěniny
8/ cvičte 1 - 2 týdně, preferujte spíše krátké intenzivní cvičení před dlouhodobou kardio zátěží
9/ zeleninu jezte víceméně v libovolném množství, ovoce v dnešní podobě je spíše cukrkandl, takže nepřehánět

Pokud chcete zhubnout, jezte libovolné množství tuků a proteinů a minimalizujte cukry. I s minimem pohybu budete ztrácet podkožní tuk.

Když jsem tuto dietu začal aplikoval pro léčbu autoimunitního onemocnění (ulcerózní kolitida), v podstatě ze dne na den jsem snížil příjem sacharidů na 70 gramů (cca 3 banány) a zbytek jsem jedl primárně maso, vejce, ryby a zeleninu (vařenou, grilovanou), oleje. Pokud půjdete stejnou cestou a do ketózy "skočíte" po hlavě, počítejte s tím, že to pro vaše tělo na začátku bude slušná rána a únava vás může provázet dva týdny i déle, než se tělo adaptuje. Klíčem je opravdu jíst hodně tuků, pokud se tuků bojíte (nebojte se, neztloustnete), tak si uvědomte, že jste v režimu, kdy tuk používáte na energii, tzn. málo tuků = únava. 

Další věc, kterou si uvědomíte, je závislost na cukru. I když nemáte hlad, tak prostě máte nepřekonatelnou chuť dostat do sebe trochu něčeho sladkého. Nemá to co dělat s hladem, je to čistě silná chuť. Po adaptaci zjistíte, že vaše tělo pracuje trochu jinak s energií. Zatímco dříve jste po dvou, třech hodinách od jídla měli hlad (spadla hladina inzulínu), tady vydržíte i osm hodin bez toho, že by se dostavil pocit šíleného hladu, kdy musíte doslova sníst vše v lednici. Vaše tělo dokáže na tuk fungovat delší dobu.

Bude pro vás náročné se přejíst. Při stravě, která se skládá z proteinů a tuků má tělo nějaký samoregulační systém, kdy vám řekne dost a vy nemáte potřebu se dále ládovat. U cukrů jsem vždy měl trochu místa, které jsem mohl zaplnit.

Zhubnete. U mě byl ten nástup celkem radikální, navíc ve spojení s aktivní fází nemoci. To dokládá, že člověk netloustne z toho, že jí tuk, ale že jí cukry. V podstatě množstvím cukrů v jídle si můžete regulovat, zda chcete váhu ztrácet, držet si svou hmotnost či přibírat. Pro zjištění / potvrzení ketózy si můžete v lékárně koupit lakmusové papírky pro zjištění ketonů v moči. 

Rok poté

Po roce v ketóze je pro mě tento stav zcela normální. V principu se snažím jíst v každém jídle buď libovolné maso, nebo vejce a to doplňuji zeleninou, nebo ovocem. Asi nejnáročnější je změnit snídaně, které byly silně sacharidové. Já si dám 3-5 vajec, slaninu, nebo maso, avokádo, kvalitní uzeniny, tuňák aa podobně. Chleba samozřejmě nikoliv. Když jíte někde ve společnosti, občas na vás koukají jako na adepta na infarkt, ale věřte mi, že výsledky krve i tlaku mám v naprostém pořádku. Oběd a večeře jsou zpravidla maso (čekali byste něco jiného?) a zelenina + olivový olej. Sashimi či syrové hovězí také součástí, stejně tak příprava různých dipů a omáček (guacamole). Svačiny většinou trochu ovoce. Občas ořechy. 

Samozřejmě občas podvádím - pokud jsem zdravotně ok, dám si klidně tmavou čokoládu (85 procent), dezert, sushi (rýži), trochu vína a podobně, ale snažím se nepřekročit zmíněných 70 gramů denně. Když se necítím úplně dobře, jím zcela striktně, někdy dokonce sacharidy potlačím ještě více, nebo jím jen dvakrát denně větší porce. Jak jsem uvedl v minulém článku, za rok se mi podařilo obrátit mou nemoc k lepšímu a pevně věřím, že tento trend bude pokračovat.

Otázky padaly i na téma financí. Tato dieta je určitě finančně náročnější než klasická západní strava. Jdete primárně po kvalitní stravě (bio, farmářské trhy) a když jíte mimo domov, maso prostě stojí více než porce těstovin. Na druhou stranu nemusíte jíst tak často. U mě samozřejmě primární hledisko bylo zdraví a i kdybych za jídlo platil o 300 procent více a byl zdravý, tak mám více energie a možnost pracovat a zpětně si na to, co potřebuji, vydělat. Jinak řečeno, vůbec mi nevadí investovat peníze do kvalitního jídla, zvlášť když vidím, že to funguje. Když se na to podíváte z druhé strany, nejvíce tento stav odnášejí chudí lidé. 

Proč to funguje?

Na tuto otázku se občas snažím zodpovědět - možná je klíčová ketóza a minimalizace cukrů, možná jen stačí nejíst průmyslové potraviny, ale skutečné jídlo, možná je to poměrem sacharidů vs. tuky a proteiny. Možná za to vše může inzulín a rovnováha ostatních hormonů, nebo vyřazení dráždivých jídel (cukry). Nedokáži zatím se znalostmi, které mám a s testy, které jsem na sobě podstoupil, říci, co stojí za úspěchem. Výše uvedený postup pro mě funguje a nejsem sám, jak můžete přečíst například na diskuzích pod knihami, které jsem uváděl v minulém článku.

Medicína

Co je zarážející, je přístup medicíny k jídlu jako takovému. Můžete se dostat do klinické studie na lék, který bude stát vaší pojišťovnu půl milionu ročně, ale výzkum z hlediska potravin je mizivý. Ano, asi na tom nikdo tolik nevydělá, jako na nemocném pacientovi (léky a farmaka jsou přeci jenom byznys, který také potřebuje své zákazníky), ale pohled z větší perspektivy na vývoj lidstva a reakce lidí, kteří nechtěli být závislí na léčbě mluví za sebe. Zkuste si na pár dnů lehnout do nemocnice a podívejte se na jídlo, které vám budou nosit. A to platí i o nadstandardu. Nejlevnější suroviny smíchané dohromady podané člověku, který se potřebuje vyléčit. Tak nějak mi to úplně nedává smysl...

Nestačilo vám to?

Archevore - skvělý blog doktora, který přistupuje k Paleo dietě skepticky a snaží se ji transformovat pro dnešní dobu. 

Loren Cordain - Origins and Evolution of the Western Diet: Health Implications for the 21st Century. Skvělá přednáška vysvětlující paleo včetně odkazů na vědecké materiály a zajímavou Q&A na konci (jak můžeme žit bez mléčných produktů, když mají tolik vápníků? Proč eskymáci nemají kurděje? atp.)

YouTube & Paleo & Big fat lies

Ulcerózní kolitida, Paleo dieta & já

Než se pustíte do čtení tohoto článku, pár slov úvodem. Za prvé, je strašně dlouhý, což drtivou většinu z vás pravděpodobně odradí. Za druhé je hodně osobní a píšu a přepisuji jej asi po čtvrté již od začátku roku. Stále jsem zvažoval, zda se takto "otevřít", nebo své slabé místo hájit. Nakonec jsem se rozhodl článek publikovat. Věřím, že může pomoci těm, kteří řeší podobné zdravotní problémy a zároveň může dát pohled i jejich blízkým na to, čím procházejí. Druhá část je více věnována Paleo dietě, což z vlastní zkušenosti považuji za hlavní přínos z hlediska zdraví. Řadu detailů jsem nebyl schopen už do tak obšírného článku napsat, pokud budete mít dotazy, napište je do komentářů, budu se snažit odpovědět. Teď už by mělo být zřejmější, co znamená UC fighter / Keto-paleo eater v mém profilu :)

Je 23.7.2010. 6:44 ráno. Sedím v našem obýváků, pomalu otevírám šuplík s léky a podobně, jako řada spoluobčanů v důchodovém věku láduju svou krabičku na prášky. Asacol, Medrol, Imuran. A k tomu řadu bonusových tabletek pro snížení vedlejších účinků těch dříve uvedených. Cítím se strašne vyčerpán. Unavený. Teď jsem vstal a šel bych zase spát. Psychicky se necítím nic moc. Plná dávka Medrolu na mě působí špatně psychicky (deprese, negativní pocity a neustálé myšlenky, které vám prolétavají hlavou a vy  je nemůžete zastavit a získat klidný okamžik). Imuran snižuje imunitu, aby váš organizmus nebojoval sám proti sobě. Což je fajn, na druhou stranu vás dostane každá infekce, která kolem vás prolétne. 

Cítím se, že jsem v #^&*##. Za poslední dva roky jsem vyzkoušel tři biologické léčby v podobě injekcí, respektive infuzí (Humira, Millenium, Remicade) a všechny vyhořely. V podstatě už další není a já mohu jen doufat, že se objeví nová klinická studie, do které půjdu jako testovací králík a zkusím, zda mi pomůže. Bojím se. Bojím se, co bude dál. Kortikoidy přestaly zabírat už před rokem a půl a biologická léčba bylo to, čemu jsem maximálně věřil, že můj život vrátí do "normálu". 

Bolest a křeče do břicha už moc nevnímám, jak říká kamarád Čárys, bolest je jenom stav mysli. A má pravdu. Člověk si zvykne na vše a řadu věcí lze vypnout jen díky hlavě.

Vzpomínám na včerejší rozhovor s doktorem. Snažil jsem se tvářit, že to zvládám a že je vlastně vše OK. Teda není to OK, ale nebudu ze sebe dělat chudáka. Prohodím pár vtípků jako krycí manévr. Jeho otázka "Tak co s vámi provedeme?" mě moc nepotěšila. Čekal jsem, že bude mít nějaké eso v rukávu a zjevně nemá. Naznačil mi, že řešením by byla operace. Kompletní odstranění tlustého střeva. Vím, že má pravdu, ale tohle není cesta, kterou chci jít. Prostě nechci. 

Pomalu dávám do úst léky a zapíjím vodou. Nejdřív Medrol, má hrozně hořkou chuť, když ho zapijete špatně, ale už mám na to trik a polknu ho bez nejmenších problémů. Potom zbytek. Musím se dát do kupy, za necelé dvě hodiny mám školit a musím vypadat "normálně". Hlavou mi prolétne mantra z Norského dřeva: "Hlavně se nelituj, lituje se jenom póvl". Přepnu mozek do režimu, kdy se snažím svůj stav ignorovat, kdy se jej snažím využít jako hlavní motor pro to, co dělám. Pokud to nechci vzdát, nemám jinou šanci, než si celou situaci otočit a těžit z ní. Je až zvláštní, jak vám negativní zkušenost může paradoxně pomoci v tom, být "lepší". Lépe si uvědomíte hodnotu času, energie.

Jo a abych nezapomněl. Mám ulcerózní kolitidu. Chronickou nemoc. Diagnostikována před šesti lety, od prvních dnů na kortikoidech, poslední dva roky na biologické léčbě (ne, opravdu s nálepkou Bio na zelenině nemá nic společného). Při posledním relapsu zasažené celé tlusté střevo. Záněty. Po celém tlustém střevě. Které si způsobuji sám. Respektive se jedná o autoimunitní nemoc, čili imunitní systém se trochu zcvokl a útočí na vlastní tělo. V mém případě v místech, o kterých se standardně s kolegy nebavíte. Bolesti, křeče, krvavé průjmy. Úbytek váhy. Hlavně vyčerpání. To je asi nejhorší. A to, když vás vidí rodina a vy jste úplně na dně. Hrozně je to bolí jen vás vidět. 

Dřív zabíral Medrol (kortikoidy) skvěle - jsou to silné léky, které fungují, ale zároveň to jsou hormony. Dlouhodobě je brát nemůžete, pokud chcete ve stáří chodit a ne mít místo kostí kaši. Mají řadu vedlejších účinků, přičemž u mě se v poslední době objevují hlavně ty psychické - při plných dávkách hlavně špatná nálada, nekonečné množství myšlenek, které vám letí hlavou. Jediné řešení je něco dělat, abyste nemuseli myslet. Pořád. Najít svoje flow a rozplynout se v něm a vydržet tam co nejdéle. Každé opuštění  toho, co vás baví a pohlcuje, se podobá náletu stíhaček v podobě dotěrných myšlenek. Přítomný okamžik je jediné řešení. 

Po čase Medrol ztratil svou sílu a záněty se pomalu začaly rozrůstat hlouběji do střeva. Stal jsem se adeptem na biologickou léčbu. Asi nejlepší lék, který jsem zkoušel, byla Humira. Injekční podoba, jednou za 14 dnů si šlehnete do nohy nebo do břicha a vše je v pořádku. V prvním kole jsem fungoval normálně asi 9 měsíců. Žil jsem normální život. Cestování, potápění, freediving, energie, večerní sezení v hospodě. Super! Na nemoc jsem ani nepomyslel. 

Ale nic netrvá věčně, ani biologická léčba nefungovala a i ty následující pokusy mě vždy pomohli jen na čas (i za to jsem vděčný!), aby se nemoc vrátila s větší silou. Když už vás to opravdu semele a jste v relapsu, který nejste schopni zvládnout, tak vás takzvaně položí. Jdete si na pár dnů lehnout do nemocnice, dostanete kapačky, kortikoidy přímo do žíly a pár dnů koukáte na televizi, čtete knížky a čekáte, zda to zabere. Já byl hospitalizován zatím jen dvakrát. Na podruhé mě nemocnice pomohla, ale nedostala mě do normálu. 

Abych to uvedl do souvislostí. Dnešní medicína neví, jak tato nemoc vzniká - je neléčitelná. Dá se jen potlačit. Je někde tam uvnitř. Pořád. Ale občas dá pokoj a vy si užíváte dny, týdny, měsíce či roky normálního života, abyste se jednoho dne probudili vrátili se zpět do "své" reality. Veškerá léčba je tedy zaměřena na to, aby vás dostala z relapsu (aktivní nemoc), do remise (nemoc je v klidu). A to je zpravidla řešeno pomocí potlačení imunitního systému. 

Člověk je opravdu fascinující tvor. Dokud máte alespoň jednu další možnost léčby, nemáte potřebuj se měnit. Říkáte si, je tu přece medicína, ta se o mě postará. Zásadní změna přichází, když vám dojdou náboje v zásobníku. Už nejsou žádné další možnosti. Nevíme co s vámi, tak vám to střevo můžeme vyndat a budete mít pokoj. V tomto okamžiku otočíte. Buď vás to semele a vzdáte to, nebo začnete hledat. Zkoušet. Přemýšlet. Pro mě osobně byl tento moment hodně motivační a rozhodl jsem se, že udělám maximum pro to, abych na operaci nešel. 

Nebojím se operace (alespoň nová zkušenost), ale nechci se zbavit orgánu, který má svou funkci. Zvlášť kvůli nemoci, u které se ani neví, čím vzniká. Mluví se jen o genetických predispozicích, prostředí a střevní mikroflóře. Tyto tři faktory určitým způsobem ovlivňují to, co mám v sobě. S genetikou toho moc nevykouzlím, ale zbytek jsem schopen ovlivnit.

V tomto okamžiku jsem sám sebe znovu postavil do role testovacího králíka. Ale zároveň jsem se stal hlavním supervizorem a dohlížel jsem na výsledek tohoto pokusu. Začal jsem procházet různé studie týkající se mé nemoci a hledat spojitosti. Připadal jsem si jak Columbo. Čtete. Hledáte. Něco najdete a chcete to zkusit. 

Zkoušel jsem nikotin - část pacientů s UC získá nemoc po tom, co přestane kouřit a návrat zpět ke kouření jim pomůže (schválně se podívejte na House, co předepíše pacientovi s UC v druhé nebo třetí epizodě první série :)). Jsem nekuřák, takže jsem šel cestou žvýkaček a náplastí. Po týdnech testu jsem se necítil lépe, ale asi jsem pochopil, co kuřáky na nikotinu baví. No a pak jsem se musel zbavit začínající závislosti :) ke které mě donutil okamžik, kdy jsem si dal omylem silnější náplast a po pár minutách byl KO. Takže nikotin jsem jako léčbu zavrhl. Na někoho funguje. Na mě ne. 

Čínská medicína, Ajurvéda, akupunktura, léčitelé, makrobiotika, homeopatika, bylinky a další. V průběhu posledních let jsem zkusil vše a i když ne všemu jsem dal dostatek času. Nepomohlo. Dobře funguje akupunktura, ale jen na pár hodin. Jeden čas jsem testoval souvislost nemoci se stresem. Psychoterapie, antidepresiva. Za sebe mohu říci, že stres nemoc zhoršuje a to opravdu v řádu desítek procent. Ale není spouštěčem. Je důležité se s ním naučit pracovat, ale není na vině (ale znám jiné pacienty, kteří stres, psychiku vnímají jako klíč k UC). V tomto směru jsem testoval jógu - kvůli freedivingu hlavně pranayama jógu, která je fajn a opravdu funguje skvěle antistresově. Pranayama je zaměřena na dýchání a je zajímavé jednotlivá cvičení zkoušet a naučit se skutečně dýchat. Skvělá relaxace a na freediving dobrý trénink. Transcendentální meditace je další oblast, kterou jsem otestoval a opět se jedná o účinný nástroj proti stresu a na uklidnění, ale je to jen "náplast", ale já potřeboval najít jádro problému a toho se zbavit. 

Oblast, kterou jsem moc doposud neřešil, byla strava. Dle medicíny strava nemá žádnou spojitost s touto nemocí (což je zvláštní, když vezmete v úvahu, že máte zasažený trávicí trakt. Na druhou stranu se jedná o autoimunitní nemoc a střevo je jen místo, kde se projevuje - alespoň z pohledu medicíny). Můžete jíst vše, co vás nedráždí. Tečka. To zní dobře, jídlo mám rád a můžu vlastně cokoliv. A hlavně jím podle současných doporučení. Hodně "zdravých" sacharidů (celozrnné pečivo, těstoviny atd.), méně masa a když už, tak netučné. Zelenina pro dostatek vlákniny. Ovoce. S tukem to nepřeháním a hlavně ne ten živočišný. 

Dobře. Co když je toto ten problém? Jedním z faktorů ovlivňující tuto nemoc je životní styl. Do něho spadá i palivo, které denně svému tělu dáváte. Proč se autoimunitní nemoci objevují až v posledních desítkách letech. Co se tak zásadně změnilo? Je to rychlost, kterou svět nabral, nebo se změnilo i to, co a jak jíme?

V tomto směru jsem narazil na dvě diety - SCD (specific carbohydrate diet), která mluví o tom, že lidé s těmito nemocemi neumí dobře trávit složité cukry, a tak by se jich měli vyvarovat. Druhou byla kniha Life without bread od dr. Wolfganga Lutze, jehož teorie je založena na tom, že kvůli změně poměru bílkovin, sacharidů a tuků v potravě v posledním století dochází k novým nemocem. Zatímco dříve (a hlavně před více než 10 000 lety před příchodem zemědělství) jsme jedli především tuk a protein a malou část sacharidů, dnešní doba je naopak postavena na převaze sacharidů, které naše tělo dostávají z rovnováhy a způsobují problémy. A pokud už tyto problémy máte, tak dle Dr. Lutze je řešením tzv. ketóza. Což je stav, kdy vašemu tělu dodáte méně než cca 70g sacharidů denně (to jsou třeba cca tři banány), a vaše tělo začne brát energii nikoliv z cukrů, ale z tuku (který samozřejmě musí tvořit větší část vaší diety). 

Nejdříve si říkáte, že se ten člověk musel s takovýmto doporučením úplně zbláznit. To mám jíst stravu postavenou na mase, vejcích a tuku a k tomu si občas přihodit trochu sacharidů? A co cholesterol? Vždyť ztloustnu! Pak se na chvíli zastavíte a začnete přemýšlet. Ono vám to začne dávat trochu smysl. Podíváte se, co vám prodávají v supermarketech, zamyslíte se nad tím, jak se člověk vyvinul a jak jsme (pravděpodobně) byli geneticky vybaveni na jídlo. Co když 10 tisíc let nebylo pro moje tělo dost, aby se adaptovalo na cereálie, zrna, mouku, lepek? Co když naše vyvážená západní strava je opravdu to, co západ ničí? Proč lidi mající nízký obsah tuku ve stravě tloustnou? Vždyť naše tělo bylo geneticky vytvořeno tak, abychom byli zdraví a s malým obsahem tuku. Co když jíst tak, jak člověk jedl několik stovek tisíc let dává větší smysl, než jíst stravu, kterou známe poslední století?

A pak to prostě zkusíte. Dáte tomu šanci. Já jsem začal před více než rokem a od té doby snídám tři vejce s tuňákem a olivovým olejem a s trochou avokáda, k obědu si dám flák masa bez přílohy, odpoledne nějaké ovoce/zeleninu a večer? Pro změnu maso :) Na začátku si musíte trochu zvyknout... a v restauracích vysvětlovat, že opravdu nepotřebujete rýži, brambory ani jinou přílohu, že steak stačí :) Jednoduše zkusíte Paleo a tuky (!) se stanou vaším hlavním zdrojem energie. Vždyť logicky je tuk ten nejlepší zdroj energie - má 9 kalorií na gram oproti bílkovinám a sacharidům. A přitom jej záměrně z diety vyřazujeme abychom neztloustli. Upřímně vám mohu říci, že z tuku nepřiberete, spíš naopak. Přibíráte z cukru. Z těch cereálií, ovoce, chleba, těstovin a džusů. Pokud nevěříte a navíc se bojíte o své srdce, zkuste si najít studie, které potvrzují, že tuky jsou na srdce nebezpečné. Nenajdete žádné, na kterých by se vědci shodli. Spíše zjistíte, jak vzniklo spojení mezi cholesterolem a srdcem a že například existuje francouzský paradox - francouzi jedí hodně tuku, ale mají málo problému se srdcem. Další zajímavou věcí je, že na tuku nepřiberete. Já se v podstatě nehýbu a přesto jsem schopen jít s váhou dolu a naopak musím udělat maximum, abych nabral. Když jíte stravu bez sacharidů, vaše tělo automaticky reguluje, kdy má dost. Prostě přestanete jíst, protože nemáte potřebu. Vyloučením dezertu, sacharidů a "sladké tečky" prostě nemáte šanci nabrat. Pokud ovšem nesportujete a při současném příjmu proteinů nezačnou růst svaly. 

Ano, opravdu jsme to, co jíme, ale můj pohled je trochu jiný, než nabízejí protagonisté ve stejnojmeném pořadu.

S tím souvisí i stav jménem ketóza. Ten je obecně pokládán za nebezpečný (po dvanácti měsících jsem ještě neumřel a to jsem v ketóze 24/7). Jakmile snížíte příjem cukrů pod cca 70 gramů, vašemu tělu dojde, že glukózu nedostane v dostatečném množství a hledá jiný zdroj energie. A tím je tuk, respektive ketony. Tělo se přepne a najednou "jedete" na tuk. Na ten, který přijmete ve stravě, nebo na ten, co máte na těle. Ketóza je standardně spojená s hladověním - když hladovíte, tělo začne "požírat" samo sebe - z podkožního tuku bere energii, a ze svalů protein a část jej převádí na glukózu (vaše tělo potřebuje určitý denní příjem sacharidů, který když nedostane, tak si glukózu vytvoří ze svalů nebo proteinu, podle toho, co je dostupné). Proto se obecně bere ketóza jako nebezpečná, neboť signalizuje hladovění. Ale co když máte denně dostatečný příjem cukrů (72 g), proteinů 150 a více gramů a tuků (libovolně)? Jste v ketóze, ale rozhodně nehladovíte. A teď se zamyslete nad tím, kde člověk před 15 tis. lety sehnal sacharidy? Banány mu z vedlejší vesnice nepřivezli a když našel kus ovoce, bylo spíše kyselé a rozměrů dětské pěsti. Jeho stravu stejně jako u řady objevených kmenů tvořilo maso, respektive tuk, maso a vnitřnosti ulovených zvířat (např. žaludek obsahoval sacharidy, ale pořád velmi málo) - tudíž jsme stejně jako řada savců v tomto stavu žili tisíce let. Ale dnes je normální brát energii z mouky, pečiva, Coca-coly a těstovin. Ba co víc, je to zdravé a doporučované. Není to paradox?

Ale zpět k faktům. Po roce změny stravování směrem k paleo/low-carb jsem ve stavu, kdy mi opět zabraly kortikoidy a daří se mi je i s občasnými výkyvy snižovat na úroveň, na které jsem byl před čtyřmi lety (!). Moje poslední koloskopie dopadla nejlépe za stejné časové období a zatímco se od stanovení diagnózy střevo stále zhoršovalo až bylo postižené kompletně celé, podařilo se mi rozsah zánětů začít snižovat. Začal jsem zase sportovat. Mám více energie a léky tolik neovlivňují můj život. Ale pořád mám dlouho cestu před sebou. Tato zkušenost rozhodně změnila můj pohled na to, jak hodně strava ovlivňuje nás jako lidi. A pokud něco mohu doporučit každému, kdo řeší podobné problémy (např. autoimunitní nemoc), rozhodně dejte nízkosachardové stravě šanci. A vydržte prvních pár měsíců, které jsou z hlediska adaptace nejtěžší. 

Pokud vás dané téma zaujalo, rozhodně doporučuji tyto zdroje:

Knihy:

Podcasty:

Forum:

Podepsané elektronické knihy - řešení problémů s DRM?

Dnes jsem měl možnost narazit na pěkné vylepšení v oblasti nákupu elektronických knih u vydavatelství Peachpit. Peachpit nabízí jak elektronické knihy (bity), tak knihy klasické (myslím tím ty papírové) v podobě atomů, které nesou řadu nevýhod - cena, poštovné z USA a samozřejmě čekání, než vám kniha dorazí.

V oblasti eBooků máte možnost si koupit PDF chráněné DRM, které je ale z podstaty vázáno na Acrobat Reader a tím pádem uzavřené řešení, které nejste schopni používat bez omezení ve všech čtečkách. A s tímto problémem si Peachpit poradil velice chytře - začali nabízet Watermarked PDF. Jinak řečeno si koupíte klasické PDF, které ovšem nese váš podpis - jak je vidět na obrázku. 

Pastedgraphic-1

Máte jej bez jakékoliv ochrany, tzn. PDF otevřete opravdu všude a nepotřebujete Acrobat Reader, máte jej okamžitě a za lepší cenu, než tištěnou knihu. Hlavním benefitem je samozřejmě absence DRM a tím pádem zcela libovolná možnost používání na více zařízeních nebo tisku na vlastní tiskárně. A v případě, že se PDF dostane mezi “běžné” uživatele, dá se lehce zjistit, kdo jej pustil do světa.

Není toto nejlepší kompromis pro elektronické knihy? Mít knihy podepsané a přitom neomezovat uživatele ochranou, respektive nemožností používat knihu v plném rozsahu?

Pro zajímavost - Watermarked eBook FAQ

Hudba online, streaming, nákup.. a co je vlastně legální?

Pravděpodobně jste před pár dny nepřehlédli oznámení společnosti Apple o dostupnosti alb kapely Beatles na iTunes Store. A ačkoliv řada lidí dle reakcí byla tímto uvedením spíše zklamaná, je potřeba si uvědomit symboliku tohoto kroku. Ve finále nejde ani tak o samotné Beatles, ale o to, že CD a hudba distribuovaná v podobně atomů, je historií. Budoucnost patří bitům, elektronické distribuci. Minimálně tedy v některých částech světa. Majitelé práv dlouho odolávali a tím, že nakonec došlo k dohodě a  Beatles se objevili v nabídce iTunes Store, došlo de facto k dobytí poslední bašty éry CD.
Screen_shot_2010-11-21_at_10
Žít uprostřed Evropy má za následek to, že oproti západnímu světu (UK, USA), nemáte přístup k hudbě v takové podobě, jaká by se na rok 2010 slušela. A není pochyb o tom, že by Apple, ale i Amazon a další, rádi prodávali neomezeně do celého světa, smlouvy s nahrávacími společnostmi jim to nedovolují a přestože technicky jsme na úrovni světa bez hranic, hudební i filmový průmysl žije kdesi v 20. století. A tak řada z nás hledá jiná řešení.

Nákup v zahraničí s nepravou adresou (iTunes a Amazon)
Některá jsou založena na uvedení adresy, která není tak úplně vaše. Třeba v USA. A kombinace US adresy společně s nákupem dárkových karet (Gift Cards), vám dá přístup jak do iTunes Store, tak například pro nákup hudby na americkém Amazonu. Dnes si můžete iTunes Gift Cards koupit přímo v e-shopech a za deset minut máte kód ve svém emailu. Příplatek oproti nákupu fyzické karty přímo v USA je cca 12%. Již ani nepotřebujete eBay nebo obchodníky s 25-ti procentní marží. U Amazonu je situace ještě jednodušší. Stačí mít jeden účet s americkou adresou (a bez zadané platební karty) a jeden český s vaší kartou. Z českého účtu si koupíte Amazon Gift Card, kterou si pošlete na ten americký. Nabito a už nakupujete knihy do Kindle. Pokud máte zájem o hudbu, Amazon kontroluje, odkud se připojujete, tudíž "musíte" být v USA. Což vyřešíte přes VPN. Hotovo.
Apple-itunes-whate28099s-on-it
Spotify - budoucnost hudby?
Pokud chcete něco více, nebo spíše pohled do budoucnosti, je tu Spotify. Služba, kde za cenu 10-ti Liber měsíčně získáte přístup k neomezené knihovně hudby (samozřejmě bez Beatles), kterou můžete poslouchat jak ve svém počítači, tak třeba v iPhonu (máte možnost mít 3333 skladeb v Offline režimu). Spotify funguje jako streaming, čili skladby jsou vám posílány z internetu do počítače, ale jak je uvedeno výše, umožňuje pracovat i bez aktivního internetového připojení. A za cenu necelých 300,- Kč měsíčně je to nepřekonatelná služba, na kterou si velice rychle zvyknete. A z mého pohledu je toto budoucnost toho, jak hudbu budeme konzumovat. Neomezená knihovna, streaming a část hudební knihovny, kterou budete mít u sebe. Prostě takové vlastní internetové rádio. A není pochyb, že se tohoto řešení dříve nebo později dočkáme v iTunes. Apple před nějakým časem koupil službu Lala, která tento model nabízela a je jen otázkou času, kdy stejné řešení jako Spotify představí Apple v USA. Streaming si Apple zkouší na Apple TV a distribuci filmů a hudba je jen dalším logickým krokem. 
Screen_shot_2010-11-21_at_14
A stejně jako u iTunes či Amazonu, i Spotify je vám dostupné z ČR. Stačí si založit účet s UK adresou (budete muset být v UK, nebo alespoň jednou použít VPN, kvůli ověření) a následně si koupit na eBay zmiňované Spotify Gift Card, nebo použít službu EntroPay (což je virtuální platební VISA karta bez udané adresy, kterou si nabijete ze své skutečné platební karty), tu zadat na svůj UK Paypal účet (asi tušíte, jakou tam dáte adresu) a tím za Spotify zaplatit. Vypadá to komplikovaně, ale i toto je otázka pár minut. 

Nákup u nás
A aby byl výčet kompletní (alespoň z pohledu ČR), neměli bychom zapomínat i na i-legalne.cz - přestože se jedná o portál nabízející hudbu v WMA formátu, který například na iPodu nebo iTunes nepřehrajete, nabízí dnes svou sbírku bez DRM. To znamená, že skladby můžete nakoupit a třeba pomocí aplikace EasyWMA překonvertovat do MP3 či AAC a následně nahrát do iTunes a synchronizovat s iPodem či iPhonem.

Stahování odkukoliv
A samozřejmě mezi další možnosti patří stahování z warezu, uloz.to, rapidshare, hotfile, fileserve a dalších. Pokud dobře rozumím výkladu zákona, tak stáhnout si hudbu nebo film (netýká se software) je legální, pokud jej máte pro vlastní potřebu a nesdílíte jej. Tudíž údajně (opravte mě, pokud tomu tak není) není problém výše uvedené servery pro stahování použít a získat libovolnou hudbu a přitom neporušit zákon. Jinak je tomu u P2P sítí jako jsou torrenty, kde zároveň sdílíte.

Co z toho vyplývá?
Technologie nám umožňují být v USA (díky VPN), platit "mezinárodní" kartou (EntroPay) a používat mezinárodní služby s malou lží - uvedením jiné adresy. A tím samozřejmě porušit pravidla výše uvedených služeb. Otázkou ovšem zůstává. Je lepší použít tuto lež a za obsah platit a zajistit tak, aby umělec dostal peníze, nebo raději používat ruské MP3 farmy, které jsou z pohledu jejich zákonů legální (a z našeho pohledu extrémně levné), stahovat hudbu z internetu pomocí radpishare, hotfile a dalších a tvářit se, že já hudbu nesdílím, pouze stahuji, čili se mi nemůže nic stát? 

Jaký je váš názor? Co je z hlediska práva opravdu legální/ilegální? A co je správné?

Jak sledovat Hulu, Netflix, ABC či Pandora i z naší kotliny... a nejenom na iPadu

Nevím jak vy, ale upřímně se musí přiznat, že naším zaoceánským sousedům občas závidím. Především nabídku online služeb, jako jsou filmy, hudba, seriály či internetová rádia. Asi si nemusíme nalhávat, že požadovaný obsah jsme schopni "získat" i u nás, ale pokud hledáte spíše jednoduchá a funkční řešení, tak používání hotfile, rapidshare a podobných ve spojení s vyhledáváním titulků není úplně to pravé ořechové. 

Přitom v USA máte řadu online služeb, které vám požadovaný obsah poskytnou, jen to má jeden háček. Musíte se připojit z Spojených Státu. Nebo se alespoň tvářit, že se tam nacházíte.

A tohle je podmínka, která se dá velice dobře splnit i ze středu Evropy. Potřebujete jen provozovatele, který vám poskytne VPN připojení, respektive tunel do USA. Vy si v klidu sedíte doma, přes VPN se připojíte k providerovi v USA a od toho okamžiku jste oficiálně za oceánem. Veškerá vaše internetová aktivita je brána jako přístup z USA a tím pádem máte přístup i k široké nabídce služeb.

Jak postupovat? V první řadě potřebujete poskytovatele, který vám VPN tunel zajistí. Já několik dní intenzivně používám StrongVPN, u nichž mám tarif (3 City Special PPTP) zajišťující připojení přes servery v New Yorku, San Franciscu a Londýně (za 55 dolarů ročně), mezi nimiž mohu několikrát za měsíc bezplatně přepnout. Z vlastní zkušenosti mohu kvůli rychlosti doporučit spíše NY než SF, přičemž průměrná rychlost stahování je cca 220 KB/s, což stačí pro bezproblémové sledování filmů (jak na počítači, tak na mobilním zařízení) z:

Hulu.com - hodně aktuálních seriálů, některé mají i anglické titulky (closed caption), existuje i aplikace pro iPad/iPhone, která nabízí některé seriály zdarma, jiné v rámci Hulu+ za cca 10 dolarů měsíčně (zatím jsem neměl možnost otestovat).

Pastedgraphic-1

Netflix.com - de facto online databáze DVD, především starší tituly, bez titulků. Velice příjemná je nabídka dokumentů od National Geographic. První měsíc zdarma, další za 8 dolarů. Funguje i na iPadu / iPhone a není problém pro placení samotné služby použít americkou adresu v kombinaci s českou platební kartou. A podporuje AirPlay.

či pro poslech internetového radia Pandora, které je zdarma, ale je vyžadováno připojení z USA.

Pokud byste se připojovali přes Londýn, určitě stojí za pokus vyzkoušet Spotify, což je online hudební server fungující v rámci měsíčního předplatného.

Tato forma připojení se dá využít i na maskování vlastního pohybu po síti, tudíž nezanecháváte na internetu stopy v podobě vlastní IP adresy, na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že veškerý váš  pohyb jde přes cizí servery a není tak od věci v maximální možné míře používat SSL/HTTPS připojení, což by například u emailu či bankovních operací mělo být samozřejmostí.

Screen_shot_2010-10-18_at_15

Img_0014

Znáte další služby či iPad/iPhone aplikace, které jsou USA-only a které by stálo za to vyzkoušet? Zatím jsem zkoušel ještě Google Voice, ale tam se vzhledem k přesměrování čísla na americký telefon dál nepohnu :( . Aplikace ABC si zatím s beta verzí iOS 4.2 moc nerozumí...

A abychom nezapomněli na Apple TV 2 a její napojení na Netflix. To bohužel nelze rozchodit na přímo, tzn. nelze zadat VPN údaje přímo do nastavení Apple TV 2 a tím pádem je potřeba řešit nastavení na síťovém routeru. Ovšem ne každý router podporuje VPN (většinou podporují jen VPN pass-through, čili propustí tunel ven, ale neumí jej sami nastavit). Pro podporované routery je ideální se podívat přímo na stránky StrongVPN.

Pokud nepotřebujete u všech programů titulky, nebo pokud vám stačí anglické (což je například na zlepšení se v angličtině ideální postup) a máte rádi vše hned a bez zbytečných kroků, investice do StrongVPN se určitě vyplatí. Pokud jste naopak na titulcích závislí, dává StrongVPN smysl především pro skrytí anonymity, nebo využívání hudebních služeb (Pandora, Spotify).

Zen a hotovo!

Popisovat do hloubky metodu Getting Things Done asi nemá po tolika článcích a přednáškách smysl a pokud tento web čtete pravidelně, stejně tuto metodu dopodrobna znáte. Co je na metodě GTD zajímavé je jednak samotná propracovanost, stejně jako velmi rozdílná implementace mezi lidmi, kteří se ji rozhodli používat. 

V rámci GTDskoleni.cz pravidelně pozoruji řadu účastníků, kteří GTD pochopí a líbí se jim, ale stejně si tuto metodu zjednoduší, vezmou si z ní pro sebe to podstatné a tyto vybrané návyky do svého života aplikují. Školení GTD se tak pro mě stává nejenom tím, že se snažím GTD vysvětlit od A do Z, ale i pomocí s výběrem toho důležitého, co použít. Upřímně neznám mnoho lidí, kteří GTD byli schopni aplikovat do svého života na 100% a já sám si hledám spíše jednodušší cestu a z GTD využívám jen část z celé nabídky. A ano, máte samozřejmě pravdu, že GTD dává největší smysl, když je jako metoda aplikována na 100%, protože v ten okamžik ji opravdu využíváte naplno. Na druhou stranu, mým primárním cílem v rámci školení je pomoci lidem se správou času a je pro mě důležitější raději vybrat 3-4 návyky a s těmi pomoci, než tlačit lidi do 100% aplikování GTD.

Pokud patříte mezi podobně oscilující fanoušky osobní produktivity a rádi byste získali další pohled na věc, určitě zkuste přečíst Zen a hotovo! respektive Zen to done od Lea Babauty. Originál jsem měl možnost před pár lety číst (vyšel jako ebook) a nyní jsem si znovu hlavní myšlenky přečetl v češtině a opět mě oslovila jednoduchost a přímočarost, kterou Leo ve své knize doporučuje.

Nejedná se o knihu, která vám změní pohled na výše uvedená témata, zvlášť pokud knihy Allena a Coveyho znáte, ale je to spíše hezká ukázka toho, jak obě metody (GTD a 7 habits) jednoduše zkombinovat. Navíc pravděpodobně zjistíte, že řadu návyku používáte, nebo že jste si své GTD ohnuli stejným způsobem, což vás může uklidnit a přesvědčit, že na tom jste podobně :)

Jestliže vám GTD nevyhovuje, ztrácíte motivaci, nebo prostě chcete jen získat jiný pohled na téma osobní produktivity, určitě Zen a hotovo zkuste. Příjemně se čte, nemusíte se obávat nudných pasáží ani nepochopitelných vět. 

V jednoduchosti je síla!

Dva disky (SDD & HDD) v MacBooku (Pro)

Pár lidí na Twitteru / Facebooku se mě ptalo na postup vložení dvou disků do MacBooku či MacBooku Pro, tak jsem se rozhodl připravit postup, jak na to.

O co se jedná?
Všichni máme v počítači DVD mechaniku a pokud patříte do stejné skupiny jako já, nevyužíváte ji. Tudíž není nic jednoduššího, než ji vyndat a do počítače dát dva disky, přičemž neinvestovat dnes do SSD by bylo zásadní chybou. Zrychlení díky SSD je to, co vám přinese hlavní benefit. Ale o tom bylo už napsáno tolik, že to zde do hloubky nebudu rozebírat.

Má konfigurece
SSD jako primární disk - 160 GB Intel (X25-M 160GB SSD) obsahující systém, aplikace, používané dokumenty, aktuální knihovnu Aperture.

HDD místo DVD mechaniky - 500 GB WD (původně jsem použil Seagate, který bych rychlejší, ale taky hlučnější, takže jsem dal přednost 5400 otáčkám) obsahující starší dokumenty, filmy, iTunes hudbu, starší Aperture knihovnu a iPhoto knihovnu.

V principu je potřeba na SSD mít data, která často používáte a u kterých využijete rychlost přenosu (aplikace, dokumenty, Aperture), málo používaná data, nebo filmy a hudba mohou jít na druhý (pomalejší disk).

Budete potřebovat
Především náhradu za DVD mechaniku, můžete koupit buď OptiBay, jehož hlavní výhodou je fakt, že bude uvnitř počítače držet na dvou (ze tří možných) šroubcích a nebo sáhnete po levnějším řešení od Newmodeus a ušetříte 60 dolarů. Nevýhodou druhé cesty je to, že využijete pouze jeden šroubek a na první pohled se vám může zdát, že mechanika uvnitř “plave”, což se ale po smontování počítače objeví jako lichá obava. 
Dále budete potřebovat nářadí - sadu šroubováčků, postup (zvolte svůj model a následně klikněte na Optical Drive Replacement), trochu odvahy a ideálně si zjistit, jak tento zákrok ovlivní vaši záruku. Mě už u MacBooku záruka vypršela, takže je to bezpředmětné, ale u vašeho nového stroje by  se vám to nemuselo vyplatit. Pokud je tu někdo, kdo se dokáže k podobnému zákroku a záruce vyjádřit, dejte prosím vědět do diskuze. Z toho, co jsem pochopil hledáním na internetu mi vyšlo, že pokud si tímto zákrokem počítač poškodíte, záruka na dané díly se nevztahuje. Na zbytek ano.

Pokud máte vše, co je uvedeno výše, stačí počítač otevřít, vyměnit disky (HDD vložit před tím do koupeného rámečku) a zavřít, jedná se o operaci na pár minut, dejte si pozor, ať neurvete nějaké ty kablíky a nestrhnete pár šroubků. Pro klonování systému použijte SuperDuperCarbon Copy Cloner nebo třeba TimeMachine.

Ve finále byste měli získat větší kapacitu, viditelné zrychlení při práci s diskem a nulovou šanci vložit DVD do MacBooku. Můžete následně koupit externí DVD mechaniku (za cca 1000,- Kč) - pozor, DVD filmy nebudou fungovat v DVD Playeru! Je nutné použít VLC - nebo koupit rámeček na tu mechaniku, kterou jste z počítače vyndali (cca 20-30 dolarů). 

Poznámka na závěr
První, co vás možná po instalaci zarazí, je hluk disku, který se nachází místo DVD mechaniky. SSD moc zvuků nevydává a když se roztočí klasický HDD, je to celkem překvapení. Řešit to můžete tak, že použijete pomalejší / tišší disk (nejlépe hledat podle recenzí), můžete celý rámeček trochu odhlučnit molitanem (já vím, zní to šíleně, ale trochu molitanu dělá divy + je potřeba si uvědomit, že v místě, kde je disk umístěn, je štěrbina po DVD) a v neposlední řadě můžete nastavit automatické vypínání disku po jedné minutě. Stačí do Terminalu napsat:

sudo pmset -a disksleep 1

Pokud tento postup nebyl dostatečný, zkuste na YouTube hledat slovo optibay, hdd, ssd a podobně a najdete řadu videí s více detaily přímo z výměny.

Have fun!
PS: Díky Jakubovi za tip na postup a Optibay!
115819101

Robin Raszka: Správné načasování pro prodej aplikace

324659432_3789a82f13_b-150x150

Pokud přemýšlíte o tom jak se dostat s vaší aplikací k potenciálním zakazníkům App Store, kterých je už přes 58 miliónů (34 miliónů iPhone a 24 miliónů iPod touch) tak potřebujete vědět několik klíčových věcí.

Jak správně načasovat prodej vaší aplikace. Co mít již připraveno před odesláním ke schválení. Co dělat v následujících dnech po doručení emailu, že vaše aplikace je schválená.

Shrňme úkoly, které jste si již připravili dle tipů v minulém článku:

  • máte připravený propagační web na jednoduché doméně .com optimálně včetně formuláře pro přihlášení k odběru novinek
  • připravili jste video, které ukazuje co vaše aplikace umí (max. 1 min, 30 sec je ideální čas)
  • řekli jste o vaší aplikaci všem kamarádům a jejich kamarádům, podělili jste se o tuto super novinku na sociálních sítích
  • máte založený Twitter účet pro vaší aplikaci nebo brand
  • založený účet na iPhone Dev Center
  • máte připravené pěkné screenshoty a všechny další potřebné podklady pro submit
  • v neposlední řadě máte hotovou a funkční aplikaci ve verzi 1.0

Tip #1: Pokud web vaší aplikace vypadá k světu, přihlašte jej do různých css galerií webů jako např. CSS ManíaCSS ImportBestWebGallery atp. Docela se nám to v tapmates osvědčilo — na našem nedávno spuštěném webu jsme tím získali cca 3,5 až 4 tisíce návštěvníků denně (první týden) a poté konstantně tisíc denně, do dnes. Návštevnost je potřeba využít, proto klademe důraz na newsletter, který je dominantní částí našeho webu a získáváme tím denně nové “klienty”, které zajímá s čím přijdeme přístě.

Tip #2: Pokud je vaše aplikace hra, je dokázáno, že když je první screenshot přímo ukázkou ze hry tak vám to může zvednout sales.

Načasování

Approval-process

Apple schvaluje aplikace v průměru za 7 dní. Tudíž řekněme, že dnes je1.března, aplikaci budete mít schválenou + – kolem 8. března, abyste spustili vše potřebné, domluvili si recenze na portálech, nahonili pár followerů a udělali menší buzz před spuštěním, tak si nastavíte datum publikování na né dřív než. 1.dubna, což je apríl (toho také můžete skvěle využít a vytvořit nějaký podpůrný virálek).

Tímto tahem si zajistíte klidné spuštění kdy máte již vše nachystáno a pár lidí už o vaší aplikaci ví. V opačném případě by se aplikace automaticky vložila do App Store v okamžiku schválení a vy by jste pravděpodobně neměli nic nachystáno, což není optimální start.

Co očekávat v průběhu schvalování

Můžete sledovat vývoj vašeho požadavku přes Dev Center, kde v seznamu vašich aplikací uvidíte u každé zároveň popisek, který indikuje v jakém stavu právě jste (Waiting for Upload, In Review apod.). Můžete si také nastavit notifikace emailem o změně.

Odesláno

Nyní nastává chvíle, kdy by jste měli spustit web (teasing), vložit video na YouTube či Vimeo, začít uživatele lákat — pomalu odhalovat vaší aplikaci (např. každý den ukázat novou část UI) a připravovat si novináře na recenze.

Recenze

Tyto PR články jsou pro vaší aplikaci nejlepší možnost jak může být vystřelena do výšin. Recenze na hojně navštěvovaných webech jsou k (ne)zaplacení (např. takovýTechCrunch efekt dokáže posunout aplikaci o 500 míst nahoru či shodit web server — proto je dobré být na podobné situace technologicky připraven).

Pokud máte dobrou aplikaci, bude se o vás psát (propagace per huba je mocná) a nemusíte pro to nic extra dělat, stačí odpovídat na dotazy uživatelů a občas přihodit nějaký sneak peek.

Tip: Na vašem webu by měl být ke stažení press kit, který obsahuje např. logo, ikonku, wallpaper, nějaký art work — prostě cokoliv líbivého co můžou novináři použít v článku.

Na druhou stranu si recenze můžete pokusit zajistit následovně:

  • přes kontakty kamarádů na novináře (ano, takto se dělá hodně recenzí)
  • vložením tipu na stránkách magazínů (skoro každý web ma sekci “Submit a News Tip” a když budete mít kliku a váš email si přečtou, tak možná bude recenze)
  • zadarmo na prMac
  • můžete si najmout PR společnost, která se vám o to postará
  • kontaktovat novináře přímo např. přes Twitter (tak tohle je metoda hop nebo trop :-))
  • zaplatit si recenzi na placených sekcích blogů

Tip: Email, který budete posílat do redakcí by měl mít v předmětu “Název aplikace + Free Promo Codes for Readers” promo kódy (3-5) přiložte do obsahu zprávy. Tím si zajistíte větší čitelnost recenze když vyjde. Zpráva by měla být krátká a jednoduchá; přiložte odkaz na YouTube video a web.

Zaměřte se hlavně na weby/blogy/magazíny, které mají samozřejmě něco společného s vaší cílovou skupinou a důležité je to nevzdát. I malá recenze je dobrá.

Pozitivní recenze vám mohou pomoci a zvýšit prodej, ale většinou se jedná o chvilkovou záležitost. Dejte možnost novinářům napsat o nečem jako první — když jím povíte, že máte něco cool a můžou o tom napsat první, tak to velmi rádi udělají a obě dvě strany mohou být spokojené.

Příště se můžete těšit na další rady a zkušenosti ze světa iPhone marketingu. Zaměřím se na cenu aplikace a jak vydělávat na free aplikacích.

Článek převzat z Robinova blogu...